Práce:

Pouliční zlodějka, překupnice

​

​

Povaha:

Maeve je výřečná, navenek optimistická, až realistická bytost, která konverzuje velice ráda. Také jí nedělá sebemenší problém navázat konverzaci s někým jiným. Ať na autobusové zastávce, či na nejvíce bizardním místě. Vždy ji překvapí, když ji někdo osloví jako první, protože to nevídá moc často a automaticky začne k danému člověku sdílet kladné sympatie, pokud se nejedná o výjimky. Ačkoliv vypadá jako typ dívky s hodně přáteli, což je částečně pravda, je hodně přelétavá. Jen s málo lidmi se zvládne bavit konstantně, ale fakt, že je pouliční zlodějka v tom pravděpodobně hraje také svou roli. A i když ji potkáte jednou v dobré náladě, podruhé v takové náladě být nemusí. Její nálada je prostě aprílové počasí, které se snaží často maskovat prostě tím, že se směje.

Těžko zapomíná na svého zesnulého otce, což se občas projevuje i do přítomnosti občasným těžkým kamenem na duši. Také ji občas můžete chytnout, jak na vás prostě jen tak civí. Není člověk, který soudí pohledem, ale ráda si prohlíží lidi a hlavně některé detaily, jako je třeba barva očí, nebo ruce. Pokud vám lže do očí, pravděpodobně to nikdy nepoznáte a pokud zjistíte, že vám zmizel nějaký drobný předmět z vašeho bytu po její návštěvě, tak to určitě není tím, že je kleptomanka. Asi by neměla, ale paradoxně je docela naivní, vzhledem k tomu, co dělá. Dokáže pro někoho spadnout za pár minut a i přes to, že je poněkud nestálá, je loajální k těm, kterým opravdu věří. Je nejspíš divné říct o dívce, že je gentleman, ale ona má stejně blízko k oběma pohlavím, takže nepohrdne společností i nějaké hezké slečny.

​

Minulosť:

Ačkoliv nadšená rodina chtěla další dítě, Maeve nebyla šťastným a čekaným přínosem do rodiny. Po krizi v manželství, kdy partner její matky začal pít a fetovat, matka, dalo by se říci samoživitelka dvou dětí, sklouzla do náruče mladému gentlemanovi, odkud také jednoho dne vzešlo malé blonďaté děťátko s šedomodrýma očima. Vztah však nevydržel příliš dlouho. Díky agresivní povaze neustále opilého partnera byla poddajná žena, matka Maeve, o devět měsíců později nucena zanechat novorozeně krutému světu. Následně bylo dítě odvezeno do sirotčince několik kilometrů daleko.

Mladá dívka, jejíž vlasy velmi rychle vyšisovaly do poněkud bílé barvy, se mezi ostatními dětmi od malička adaptovala velmi dobře. Nikdy ani nepřemýšlela nad tím, že by měla nějaké rodiče mít. "Tety", jak volaly děti sociální pracovnice, měla dívenka všechny velmi ráda. K životu jí prakticky stačila jedna dobrá kamarádka, se kterou mohly vymýšlet všechny možné věci po celý den. Škola jí byla zajištěna také velmi dobře, do deseti let byla jedna z premiantek třídy, ačkoliv nemohla uniknout šikaně a posměchu díky tomu, že neznala své rodiče. Ve zkratce, nikdo jí nechtěl nic vysvětlit, či povědět. Jediný protiargument, který dostávala, byl, že je ještě moc mladá. Ale jedna věc se jí zapřít nemohla. Byla zvídavá. Šikovně zvídavá, podkládajíc nenápadně otázky, které by jí mohly dovést k jakékoliv odpovědi ohledně jejího původu. Byla avšak moc naivní, spíše mladá.

Odpovědi se jí dostalo o několik let později, kdy její milovaná kamarádka, pokrevní sestra, byla adoptována. Po několika měsících smutnění a zhoršení školního prospěchu, poprvé ve svém životě byla zavolána hlavní vychovatelkou s jediným slovem - "Návštěva."

Setkání s jejím pravým otcem proběhlo velmi pozitivně. Byl to vlastně jediný člen rodiny, kterého znala. Ačkoliv si jí otec nemohl vzít do péče z finančních důvodů natrvalo, pravidelně si ji bral na návštěvy k sobě, kde jí většinu času vysvětloval smysl své profese - byl to sice velký gentleman, ale zloděj. Kradl, překupoval, prodával drogy. Nikdy je však sám nebral. Naučil Maeve mnoha špatným, avšak přínosným věcem, které si s sebou nese již do dospělosti. Dalo by se říct, že ji trochu zkazil, ale ona to neviděla v tu dobu nijak špatně a vyrostla s myšlenkou, že to co dělal, zas tak špatné nebylo.

Rok před tím, než měla být Maeve propuštěna ze sirotčince, již s plnou hlavou nápadů a naplánovanou budoucností, byl její otec chycen policií za své činy. Nežli sedět, vzal si o pár dní později život. To bylo jedno z těžkých období, kterými se Maeve moc nechlubí.

Po propuštění převzala jeho příjmení a dodnes pátrá po své původní rodině.

​

Zaujímavosti:

- Přezdívku "Mizu" si vysloužila z japonského významu onoho slova, jelikož vždy proklouzla problémům jako voda mezi prsty.
- Často si barví vlasy, nosí paruky, aby jí lidi nepoznali.

- Nevlastní žádné tetování, ale tužka na oči jí občas postačí k vytvoření nějakých vzorů na obličeji.